Bookmark and Share

Život v datech

(…) Doba se nikdy jen nevalí s tupou setrvačností přes naše hlavy, ale dostává svůj směr především od nás – od našich intimních hnutí a rozhodnutí pro dobro a pro zlo, od naší schopnosti riskovat a obětovat, od naší odvahy myslet, věřit, skutečně být sami sebou. (…) Čemu věřit? Na co vsadit? Jak se orientovat? Nejen navenek, ale především vnitřně? Máme svobodu, ale neznáme cestu. Bojíme se případných nových totalit, ale zatím jsme se uvnitř nezměnili natolik, aby byla zcela vyloučena možnost stát se jejich novou potravou. Chybí pravá odolnost, opřená o pravdivé  a svobodně přijaté duchovní hodnoty.

Mádrovo dílo vyrostlo ze života, nad nímž nezvítězila malověrnost, sobectví a skepse; ze života, který je ze všech svých situací schopen prodírat se znovu a znovu k týmž nevyčerpatelným a dynamickým hodnotám víry, naděje a lásky – v jejichž nezávislé vnitřní síle lze oslovit každou situaci jejím pravým a důvěrným jménem; s jejími stíny i nadějemi.

Jolana Poláková

(Z úvodu ke knize Oto Mádra Slovo o této době, Praha 1992, s. 11)

Biografická data Oto Mádra

1917
narozen v Praze (15.2.)
1936
maturita na klasickém Arcibiskupském gymnáziu v Praze
1941
absolutorium na Teologické fakultě UK v Praze
1942
vysvěcen na kněze (22.11.)
1942–48
pastorační působení (Liteň, Zásmuky, Stříbrná Skalice, Praha u Sv. Mikuláše)
1947
licenciát teologie na Teologické fakultě UK v Praze
1948–49
příprava disertační práce na římské Gregoriánské univerzitě
1950
doktorát teologie na Teologické fakultě UK v Praze
1951
zatčen (1.6.) za vedení podzemního katolického hnutí vysokoškolských studentů
1952
ve veřejném procesu v Brně (11.–13. 6.) odsouzen na doživotí
1966
podmínečně propuštěn (24. 6.)
1966–69
zaměstnán jako sanitář v nemocnici, skladník, správce muzejního depozitáře
1968–69
přednáší morální teologii v Katechetickém studiu
1969
plná soudní rehabilitace
1969–70
přednáší morální teologii na Teologické fakultě; sekretářem teologické komise českého episkopátu; vedení teologicko-pastoračního kurzu pro kněze a lidové univerzity pro laickou veřejnost „Živá teologie“; práce v tiskové komisi nakladatelství Charita a v redakci časopisu Via; příprava hnutí „Dílo koncilové obnovy“; účast na mezinárodních setkáních morálních teologů
1970
z rozhodnutí státních orgánů propuštěn z fakulty, veřejná činnost zakázána, cesty do zahraničí nepovoleny
1975
zrušení soudní rehabilitace, původní rozsudek potvrzen (se sníženou sazbou)
1970–78
farní pastorace (Praha Modřany, po zásahu StB Dolní Žandov u Chebu); práce na českém překladu všech dokumentů Druhého vatikánského koncilu
1978
odchod do důchodu, návrat do Prahy
1978–89
blízkým poradcem kardinála Tomáška; významným organizátorem a pracovníkem katolického samizdatu: vydavatelem a redaktorem Teologických textů, knižní edice „Duch a život“ (s řadami Přátelé, Alfa Omega, Theologica, katechetická řada K) a publicistické série „Orientace“, vydavatelem časopisů pro psychology (Psí), lékaře (Salus) a přírodovědce (Universum); teologickým poradcem odborných pracovních skupin katolických laiků; tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě; vedení teologicko-filosofického semináře „Junior“; zajišťování bytových přednášek zahraničních teologů a filosofů (Německo, Rakousko, Francie, Holandsko, Belgie); vedení tajného poradního grémia kardinála Tomáška; publikace v samizdatech i v zahraničí; pracovní kontakty s chartisty; stálý policejní dohled, výslechy, zadržení
1990
šéfredaktorem veřejně vycházejících Teologických textů; členem ediční rady centrálního katolického nakladatelství Zvon; členem biskupské komise pro teologické vzdělávání kléru a komise pro hromadné sdělovací prostředky; členem rady Křesťanské akademie Praha; členem kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii a zakladatelem její české sekce (do r. 1997 předsedou); aktivním účastníkem mezinárodních teologických kongresů
1991
udělení čestného doktorátu katolickou teologickou fakultou univerzity v Bonnu; udělení titulu čestného papežského preláta Janem Pavlem II.
1992
vydání knihy Slovo o této době
1997
udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem republiky Václavem Havlem
2002–03
návrat na Katolickou teologickou fakultu UK v Praze: vedení semináře z morální teologie
2003
vydání knihy K jádru věci (Aktuální reflexe z let 1993–2003)
2006
udělení titulu apoštolského protonotáře papežem Benediktem XVI.
2007
vydání knihy V zápasech za Boží věc (Vzpomínky, texty a rozhovory); udělení Uznání za přínos k filosofii vzdělání a za obnovu univerzitní myšlenky od Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97
2009
poslední publikační aktivity
2011
v Praze, ve svém bytě, naplňuje svůj pozemský život (27. 2.)

Poznámka: Mádrova autobiografie je obsažena v jeho knize V zápasech za Boží věc (k objednání na www.ivysehrad.cz).